Léto se pomalu přehouplo do podzimu, za měsíc jsou vánoce. Tak jako každý rok. Nenávratně skončí období sousedských drakiád, lenošení venku a příležitostných prací na zahradě a začne doba svařáku, grogu a lenošení v pozici LHK u debiloskopu.

Nemám zimu rád od té doby, co jsem asi tak v šestnásti letech pod rukou prodal lyže a stržený peníz s kamarádem Richardem propil. Jsem letní typ, mám rád slunce, vodu, zmije.

Na letošní zimu se nevím proč těším. Nevím, vlastně tuším. Letos na jaře jsem pod druhou rukou koupil lyže. Asi dobré, protože pře mnou na nich jezdil sám Bode Miller. Tedy, tohle jméno je na nich napsané a wikipedia tvrdí, že je několikanásobný mistr světa, či co. No, každopádně si plánuji cestu do dětství a mládí, kdy jsem platil za dobrého lyžaře. Prý se to nezapomíná… Uvidíme.
Ještě jedna věc tu je, kvůli které se na zimu těším. Prostřední zimní měsíc, rozuměj únor, je ideální doba pro výsev čili.
Na jednom z předešlých teraristických aktivů či herpetologické konferenci (jak kdo chcete) mi kamarád Richard (neplést s předchozím Richardem) dal ochutnat habanero. Ne že bych před tím nikdy nic pálivého nejedl nebo neznal čili papriky, ale nějak jsem tomu dřív nevěnoval pozornost. Chuť mne naprosto uchvátila a já pochopil, že mám nového koníčka. Dal jsem se do studia rostliny s vědeckým názvem Capsicum annuum. Záhy jsem zjistil, jak se od sebe jednotlivé odrůdy liší, kdo to byl Scoville a jeho jednotky a spoustu dalších, užitečných informací.
Po poměrně ledabylé přípravě jak hardwarové tak softwarové jsem zasadil několik semínek čili, před tím doručené z internetového obchodu. Jen tak, do malého květníčku do hlíny a čekal jsem co se bude dít. Asi měsíc nic, no a potom začaly vykukovat zelené lístečky. Ze třech druhů sice vyrašil jen jeden, ale i tak, radost jsem měl obrovskou.
Pravda, ve svém životě jsem snad kromě hrášku nikdy nic nepěstoval, dokonce ani trávu ne.Tak jsem jen zaléval a čekal jak to poroste.
Abych to zkrátil, neměl jsem tucha ani o hnojení, ani o zaštipování, takže výsledkem z cca 15 zasazených semínek jsou tři plodící rostliny Jalapeños a jedna bonsai Habanero White, samozřejmě bez plodů.
Aby mi to nebylo líto, koupil jsem na tržnici čtyři rostliny, které už měly částečně plody. Na mou bezelstnou otázku, o jakou že se to jedná formu, se mi dostalo od bodrého pěstitele odpovědi zhruba tohoto znění: „teto só te svíčke a toto só normálňé feferóny, ja?!“.
Tato odpověď mou vědeckou duši sice neuspokojila, ale za to mi dala dostatečný prostor k tomu, abych začal zjišťovat, porovnávat, ochutnávat, prostě dobírat se k poznání, co že to vlastně pěstuji.
Letošní úroda je opravdu začátečnická, mám pár zralých Jalapeños a několik desítek papriček, které mohou být klidně Piri-piri nebo Cayenne mini nebo klidně cokoliv jiného.
Zato na příští rok jsem vybaven. Načetl jsem na různých fórech osvědčené postupy jak a kdy a do čeho sázet, jak pěstovat, hnojit no a tak. Rodinní příslušníci okamžitě pochopili situaci a k narozeninám mi věnovali darem semínka několika, teď už popsaných, odrůd. Dáreček za pár korun, ale udělal mi obrovskou radost. Dokoupím přes zimu (to je určitě zlevní) okenní pařníčky na předpěstování. Proto se těším na tuto zimu, hlavně tedy na zmíněný únor.

Zhruba před týdnem jsem sklidil větší část úrody červených paprik a abych je nějak uplatnil, udělal jsem si takovou lehce pálivou omáčku. Když ji ochutnala moje žena, rozzářili se jí oči. Nevím tedy jestli to bylo kapsaicinem nebo nadšením, ale faktem je, že mě pochválila. Dokonce řekla, že ta má omáčka je lepší než Pure Death, kterou jsem objednal nedlouho před tím, a kterou byla (a je) žena nadšena. Byl jsem na sebe pyšný.

Pokud by chtěl někdo omáčku zkusit také, recept je jednoduchý.

Nakrájíme papriky čili (libovolné) i se semínky, přidáme na čtvrtky nakrájená oloupaná červená rajčata, česnek, sůl, rýžový ocet a panenský olivový olej. Vše v přiměřeném množství a rozmixujeme na hrubo. Dáme vychladit do lednice a můžeme servírovat. Před upotřebením protřepat, klidně i zamíchat. V chladu by měla nějakou dobu vydržet.

Vím, není to nic moc, ale vzhledem k nedostatku potřebného materiálu, nemohl jsem dělat pokusy s jednodruhovými omáčkami. Příští rok to snad bude lepší. Určitě dám vědět.