…takže, před chvílí sličná rosnička na Nově oznámila, že začalo astronomické jaro. „Konečně“ vydechli jsme někteří a v koutku duše doufáme, že se k astronomickému přidá i to faktické, skutečné, teplé a voňavé jaro.Každý rok se na jaro těším z mnoha důvodů. Letos ale mám o důvod víc.

• nemám rád zimu
• mám rád hady (ti se ve volné přírodě v zimě nevyskytují)
• mám rád volné oblečení, gore-texové sandály a sluníčko
• ušetříme za otop
• holky se ukazují víc a víc a odvážněji

a především

• mám vydáno stavební povolení!!!

Aby toho nebylo málo, začal jsem právě psát svůj blog. Takových na internetu je, řeknou jedni. Ano je, řeknu já. Proč tedy?
Více než před dvěmi desítkami lety jsem začal s koníčkem zvaným teraristika. Ten se z falabelly, možná poníka, transformoval tu v tažného shire, tu v plnokrevného araba, tu v lipickou klisničku vznešeně kráčející hájem mých herpetologických tužeb a přání. Za roky v šupinatém zajetí jsem tu a tam něco pochytil (jak říkával svého času Kristofórum Rozruch), něco přečetl, něco zažil. Aby to nepřišlo vniveč, občas něco napíšu, přidám fotku a tak.
Ruku v ruce, či kopytem v kopytu, bokem po boku s tímto koněm cválá jiný kůň, neméně vzešený, neméně ctižádostivý. Výtvarná fotografie!
S fotoaparátem na krku či stativu je mě možno vídat již hodně dlouho. S menšími či většími přestávkami.

Tak jako se vyvýjejí fotoaparáty, technologie a sotware, vyvýjím se i já a svým vnitřním zrakem vidím stejné věci jiným zrakem, stejným zrakem jiné věci. Prostě permanentní revoluce ve mně. Považovat se za surrealistu nemohu, ale tento myšlenkový směr je mému vnitřnímu zraku asi nejbližší. Jeho protipólem je ženská krása, již jsem bezvýhradným obdivovatelem.
„Jestli se chtěl pán Bůh světu něčím pochlubit, pak jistě tím, že stvořil ženské tělo“ říká Pavel Hvězdář ve Skřiváncích na niti.
Funkční a přehledná fotogalerie byla dalším impulsem k opuštění předchozí verze stránek. Sice ta stará, šedivá galerie byla celá mým dílem, programátorským i designerským, měla však jednu velkou vadu. Byla špatně navržena již ve své struktuře a když jsem se po dvou letech od jejího vzniku vnořil do zdrojových kódů s nápadem cosi vylepšit, usoudil jsem, že programování nechám těm, kdo to umí. Nejsem tedy ani programátor. Nebudu zabíjet čas programováním a budu více fotit. A více se věnovat hadům. A ženskejm. Ale pssst, nikomu ani muk.